Technické služby města Mostu jsou akciovou společností zřízenou a financovanou městem Most. Hlavní činností společnosti je nakládání s odpady, opravy městského mobiliáře nebo například správa Aquadromu. Od dubna 2023 je ředitelem Michal Hartman, který byl v říjnu téhož roku zapsán i jako místopředseda představenstva Technických služeb.

Zakázky pro firmu spoluvlastněnou otcem

Některé z problematických smluv, které vzbuzují řadu pochybností, se týkají  zadávání veřejných zakázek. 

Od počátku Hartmanova mandátu totiž Technické služby uzavřely čtyři smlouvy v celkové hodnotě téměř 1,8 milionu korun bez DPH s firmou VVV MOST spol. s r. o. Ta se specializuje zejména na služby v oblasti pásové dopravy.

Jedním z jednatelů této firmy je přitom otec Michala Hartmana, Pavel Hartman. Ten je jedním ze tří skutečných majitelů dané firmy a vlastní více než patnácti procentní podíl. Patří tak mezi tři největší podílníky.

Žádnou smlouvu Technické služby s firmou VVV Most spol. s r. o. před nástupem Michala Hartmana na pozici ředitele nikdy neuzavřely.

První smlouvu s touto firmou spolupodepsal Michal Hartman v den, kdy byl do obchodního rejstříku zapsán jako místopředseda představenstva Technických služeb a získal tak podpisové právo.

^{Přehled smluv s cenami bez DPH, uzavřených mezi Technickými službami města Mostu a firmou VVV Most spol s. r. o. Zdroj: Hlídač státu.}

Protože patří Technické služby městu Most, ptali jsme se na věc také primátora Marka Hrvola /ProMOST/. „Teď jste mě s tím překvapil, nevím co to bylo za služby a zda existuje relevantní konkurence, ale zjistím si to a dám vám odpověď,” reagoval primátor. „Chápu, že u veřejnosti to může vyvolávat otázky a asi to nepůsobí úplně ideálně, nicméně předpokládám, že pan Hartman nám k tomu dá relevantní odpověď,” dodal. 

Primátor později uvedl, že zvolený dodavatel byl prý „nejlevnějším a nejefektivnějším řešením”. Nicméně jeho tvrzení nelze ověřit, protože ředitel Hartman do dne vydání tohoto článku nedodal slíbené konkurenční nabídky. Informace o relevantní konkurenci slíbil i samotný primátor, později ale naši redakci v e-mailu odkázal zpět na Technické služby. 

Ředitel Technických služeb uvedl, že se při výběru dodavatele řídil platnými interními předpisy společnosti. Naše redakce se ptala ředitele Technických služeb, zdali by se městské firmy neměly vyvarovat zadávání veřejných zakázek firmám, ve kterých figurují rodinní příslušníci objednatele. „Když potřebujete sehnat odborníka, tak potřebujete někoho, u koho víte, že bude spolehlivý. Zeptáte se svých známých a rodiny, jestli znají někoho s odpovídající odborností a od toho si potom necháte dát nabídku,” uvedl Hartman v odpovědi na dotaz.

Rizikové objednávky jako špatná ochrana městských financí

Problematický je také samotný obsah objednávek. 

Podle námi osloveného odborníka jsou totiž uzavřené smlouvy s firmou VVV Most spol. s r. o. jen velmi strohými objednávkovými listy, které nespecifikují podrobnosti ohledně plnění. 

„Objednávky jsou příliš vágní. U zakázky za 500 tisíc opravdu nestačí napsat, že se jedná o „opravu velkoobjemových kontejnerů”, aniž by bylo blíže specifikováno, kolik kontejnerů, kdy a jakým způsobem je třeba opravit,” komentuje uzavřené smlouvy Jan Dupák, vedoucí právník z protikorupční organizace Transparency International.

Podle Dupáka se v situacích, kdy nemůžeme odhadnout výši budoucích nákladů, standardně využívá rámcových dohod.

„V těch se předem stanoví dílčí parametry jako je například cena za hodinu lidské práce nebo cena za km (dopravné) a až dle skutečného plnění a spotřebovaného materiálu se vypočte celková cena. Ta zpravidla mívá nepřekročitelnou horní hranici,” doplňuje Dupák.

^{Objednávky vystavené Technickými službami pro firmu VVV MOST spol s. r. o.}

^{TIP: po najetí kurzorem na dokument se zobrazí šipky, kterými je možné listovat mezi stranami dokumentu}

Podle Hartmana se u objednávky oprav velkoobjemových kontejnerů jedná o tzv. „rámcovou objednávku” a částka v ní je horním limitem s tím, že peníze se proplácí na základě odvedené práce. 

„V žádném případě se nejedná o rámcovou dohodu. Pokud Technické služby objednávku takto vnímaly, měly jí patřičně formulovat,” komentuje obsah dokumentu právník Dupák a dodává, že dodavatel by takto mohl tvrdit, že „celoroční objednávka“ znamená, že se platí paušál 500 tisíc ročně.

Hypoteticky by tak dle Dupáka mohlo dojít k tomu, že firma provede pouze jednu opravu a na konci roku vyfakturuje plnou částku – tedy půl milionu korun.

„Na základě objednávky tak učinit může. A pokud by Technické služby fakturu neproplatily, mohl by se dodavatel i soudit. Zkrátka takto formulované objednávky v žádném případě nechrání zájmy města a nejsou v souladu s přístupem řádného hospodáře,” uzavírá téma Dupák. 

Navíc ve smlouvách chybí náležitosti typické pro tento druh dokumentů – jako je ujednání o odpovědnosti za škody, o odstoupení od smlouvy nebo sankce za její neplnění. 

„V praxi menších živnostníků se podrobnosti objednávek někdy moc neřeší a nechává se to na vzájemné důvěře a v případě sporu pak na občanském zákoníku. Nicméně u městské společnosti by to rozhodně podchycené být mělo, právě kvůli vyššímu riziku zneužití veřejných prostředků,“ dodává.

Dary pro jachtařský klub

Další kontroverzní jednání ředitele Technických služeb souvisí s obdarováváním jemu blízkého sportovního klubu.

Od chvíle, kdy se Michal Hartman stal ředitelem společnosti, posílají Technické služby sportovnímu klubu Yacht Club Baník Most každoročně dar ve výši 400 tisíc korun. A jedná se o významnou podporou. Podle poslední zveřejněné výroční zprávy z roku 2021 byl rozpočet Yacht Clubu cca 380 tisíc. Finance klubu se tak darem Technických služeb navýšily o 100 procent.

Sám Michal Hartman, stejně jako jeho syn, jsou přitom členy tohoto sportovního klubu. Hartman je zároveň na webu klubu uveden jako místopředseda. Ve spolkovém rejstříku však chybí jakákoliv informace o jeho volbě na post místopředsedy a sám Hartman naší redakci uvedl, že ačkoliv je tato informace na stránkách uvedena, místopředsedou oficiálně zvolen nebyl. 

„Člověk, co nám dělal stránky, mi tam napsal místopředseda, protože na mě chtějí delegovat nějaké úkoly a práci. Každopádně ano, jsem s Yacht Clubem spojený, to nepopírám,” dodává Hartman, který je zároveň řadovým členem mosteckého jachtařského klubu.

^{Webové stránky Yacht Clubu Baník Most, kde je Michal Hartman uveden jako místopředseda klubu.}

Dle Jana Dupáka staví Hartmana členství v klubu do střetu zájmů. „Pokud k tomu má rozhodovací pravomoc, nazval bych to vážným střetem zájmů,” říká Dupák. „Když je někdo ve střetu zájmů, tak může být v pokušení prosazovat zájem svůj nebo osob mu blízkých na úkor zájmů instituce, kterou řídí,“ dodává.

Dary jako bianco šek bez kontroly

Problémem navíc je, že v darovacích smlouvách chybí jasné vymezení účelu, na který mají být peníze, poskytnuté ze strany Technických služeb, využity. Jak podle ředitele Hartmana, tak i primátora  Marka Hrvola /ProMOST/, má být prý dar použit na vybudování zázemí pro jachting na Jezeře Most. „Dar je specifikovaný pro konkrétní účel,“ odpověděl Hrvol na otázku, jak město kontroluje využití peněz. 

Účel daru ale ve skutečnosti není v darovací smlouvě konkrétně definován.

V darovací smlouvě je využití financí vymezeno pouze velmi neurčitě, a to slovy „na provoz spolku”. O budování zázemí na jezeře Most v dokumentech není jediné slovo. 

„Účel daru je vždycky vhodné ve smlouvě vymezit, aby měl dárce kontrolu nad tím, jak je dar využit. Pokud tam účel chybí, je to špatně a snižuje se tím vymahatelnost plnění smlouvy,“ zhodnotil situaci Jan Dupák z Transparency International. 

Dupák také dodává, že díky tomu, jak je dar nyní ve smlouvě definován, může Yacht Club s penězi nakládat volně. Například je může rozdělit mezi své členy jako odměny. A pro Technické služby by bylo obtížné takový krok rozporovat.

^{Darovací smlouvy uzavřené mezi Technickými službami města Mostu a Yacht Clubem Baník Most.}

^{TIP: po najetí kurzorem na dokument se zobrazí šipky, kterými je možné listovat mezi stranami dokumentu}

Peníze na jachting, místo na údržbu města

Problematická je pak také vůbec samotná role Technických služeb v podpoře mosteckého sportu. 

„Město Most podporuje prostřednictvím všech svých svých firem většinu sportovních klubů. Technické služby podporují hokej, fotbal, podporují jachting, šachy nebo golf,” reagoval Michal Hartman na dotazy ohledně sponzoringu. Podobným způsobem odpověděl i primátor města, Marek Hrvol /ProMOST/. 

Účelem technických služeb ale není finanční dotování sportovních klubů. Jak už jsme zmínili, má se tato instituce starat o odpady, městský mobiliář a údržbu města obecně. Zatímco pro podporu sportu má město Most zřízené oficiální dotační tituly. O udělení dotace pak rozhoduje komise sportu a tělovýchovy společně s Radou města Mostu.

Hartman však tento mechanismus obešel a poskytl tak Yacht Clubu, oproti ostatním sportovním oddílům, které žádaly finance standardní cestou, výhodu. Dotační tituly mají totiž přesně dané podmínky, které sportovní kluby musí splnit. Stejně jako mají za povinnost následně doložit vyúčtování dotace.

Pro Yacht Club Baník Most však nic z toho neplatí. Nemusí komisi obhajovat účel využití peněz, které obdržel, stejně jako nemusel s ostatními uchazeči o finance soutěžit. Jedinými posuzovateli jsou v tomto případě ředitel Michal Hartman společně s Vladimírem Kubíkem, který udělení daru spolupodepsal. Ten je radním za ProMOST a členem dopravní komise. 

Nehledě na to, že Yacht Club zřejmě obdržel z městského rozpočtu mnohonásobně více, než na kolik by dosáhl skrze dotaci. Průměrná podpora z oficiálního dotačního titulu byla totiž letos 126 tisíc korun. Zatímco Hartman „svému“ klubu již dvakrát za sebou daroval celých 400 tisíc korun (celkem tedy 800 tisíc korun).

„Pokud chce město podporovat sport, má na to dostatek nástrojů, a nemělo by pro tyto účely využívat své technické služby. Městské společnosti mají typicky nižší nároky na transparentnost a pravidla pro nakládání s peněžními prostředky, proto jejich využití při financování sportovních oddílů prostřednictvím darů působí hlavně jako snaha tyto peněžní toky skrýt,” komentuje financování sportu skrze Technické služby Dupák.

Adam Malý a Milan Krám

Redaktor a šéfredaktor Regionálních Médií – Mostecko