Pride festival v Bautzenu ve znamení extremismu i naděje

Od Bautzenu/Budyšína nás dělí poslední kilometr, když nás předjíždí několik policejních tranzitů, mířících stejným směrem. „Dneska tu bude živo“, řekli jsme si s kolegou Adamem Malým a záhy narážíme na skupinu pravicových extremistů s číslem 88 na oblečení, jenž symbolizuje nacistický pozdrav. Kvůli dopravě jsme se rozhodli nezastavit. Ale ještě teď mě mrzí, že jsme tu partičku, vystřiženou jak z devadesátých let, nevyfotili. Toto setkání třetího druhu nám ale dalo pocítit, jak asi bude situace v Bautzenu vypadat.

Bautzen je malé, hezké město s 38.000 obyvateli a spoustou historických domů. Také je „hlavním městem“ a domovem Lužických Srbů, kteří v Německu žijí již od sedmého století a odhadem tvoří v Bautzenu až 10% menšinu. Jsou svébytnou, ale dobře integrovanou komunitou. Mají zde své školy, kulturní instituce a veškeré cedule jsou tu dvojjazyčně.

Pomalu se blížíme ke kostelu Marie a Marty (Maria-Martha Kirche) na August-Bebel-Platz, kde se účastníci Christopher street day (CSD), jak je v Německu pochod Pride nazýván, scházejí.

Cestou míjíme desítky policejních aut, a ještě více policistů. Jen letmý pohled na jejich počty nám napoví, že úřady nečekají hladký průběh. Přece jen během obou předešlých ročníků došlo k ohrožování účastníků duhového průvodu ze strany ultra-pravicových extremistů a Bautzen se dokonce stal symbolem pravicového odporu. Pro letošní akci tak přijala policie více opatření. Mezi nimi i zákaz nošení bomberu, celočerného oblečení nebo pochodování v rytmu s bubnováním.

U kostela, odkud průvod začne, panuje uvolněná atmosféra. Lidé si povídají a smějí se. Vlajky vlají, hraje zde hudba a také barvy všech chutí. Podporu svou přítomností vyjadřuje Antifa, CDU, Zelení (die Grüne) die Linke, Volt, ale také sympatie všech mající „Omas gegen rechts“ (Babičky proti pravičákům).

^{Účastníci se začínají pomalu scházet u Martha-Maria Kirche.}

^{Duhový průvod se později přesunul na náměstí Kornmarkt.}

Uvolněný vibe narušují svým pobíháním pouze fotografové, snažíce se ukořistit ten nejlepší záběr. Někteří účastníci CSD si při fotografování zakrývají obličej vlajkou, případně čímkoliv, co mají po ruce – to je pro mě nové, na Most Pride jsem nic podobného nezaregistroval. Občas si lidé obličej zakrývají ve chvíli, kdy páchají přestupek. To však, aspoň v této části akce, nebyl ten případ. Člověka tak napadne, jak moc bezpečně se LGBTQ+ lidé v tomto městě, a v Sasku obecně, asi cítí. Odpověď dostanu o něco později, aniž bych patřičnou otázku stačil vyslovit nahlas.

„Jsi opravdu od novin?“, dotázal se mě mladý muž, který mě viděl fotografovat průvod. „Ano, podívej“, odpovídám a ukazuji mu naše fotky na webu Regionálních médií – Mostecko.

Měl pochybnosti, neboť někteří příznivci krajní pravice prý účastníky průvodu fotografují, aby je mohli později identifikovat. Na otázku, zda se v Sasku cítí bezpečně a zda si zde umí představit svůj budoucí život, odpovídá: „Pro queer lidi je situace v Sasku opravdu strašná. Nyní se kvůli studiu vracím zpět do Berlína, který je pro LGBTQ+ lidi mnohem bezpečnějším místem. Ale rád bych opět žil v Drážďanech, do kterých jsem se zamiloval. Pokud to ale takto půjde dále a AfD bude mít v Zemském sněmu většinu nebo pokud bude docházet k útokům na queer lidi, tak se sem jednoduše nebudu moci vrátit“.

Dnešní akce je pro něj ale velmi důležitá, neboť je prý bezpečným místem, kde společně s ostatními může bojovat za zrovnoprávnění. Je toho třeba, neboť se dle něj situace queer lidí celosvětově zhoršuje.

Průvod Pride v Bautzenu

^{Barevné dýmovnice symbolizující duhu.}

Duhový průvod vs pravicoví extremisté

Blíží se třináctá hodina a lidé se začínají šikovat do průvodu, jemuž vévodí transparent s nápisem „Překonejme nadvládu patriarchátu. Svobodu queer lidí vybojujme odspodu.“ A také pickup, ze kterého se valí hudba do všech stran. Pořadatelé si s policií vyměňují poslední informace, a aniž bychom stačili zaslechnout povel, dává se průvod do pohybu. 

O pár ulic dále, přímo u budovy okresního soudu, mají stanoviště pravicoví extremisté. Působí až ironicky, že zrovna u instituce dohlížející na dodržování zákonů, mají základnu ti, jenž by druhým práva rádi odepřeli.

Aby policie předešla situaci z minulých let, separovala radikály zcela mimo trasu duhového průvodu a přijala opatření, aby se s ním napřímo nemohli střetnout. Dle plánku pokračovala trasa duhového průchodu po Taucherstraße až na náměstí Kornmarkt. Ten však na chvíli odbočil do Lessingstraße, aby se pravicovým extremistům alespoň symbolicky postavil.

Policie s touto variantou evidentně počítala a tento prostor vybrala záměrně. Mezi oběma protestujícími stranami byly nejen policejní kordony, ale také Friedrich-Engels-Platz. Tedy velká, travnatá plocha tvořící jakési území nikoho, kam demonstrující ani z jedné stran nemohli a kde se směli pohybovat pouze policisté a fotografové. Ideální řešení – oba tábory se na sebe mohli vykřičet, uvolnit nahromaděnou energii a zároveň si u toho neublížili.  

I my jsme využili možnosti volného pohybu a přesunuli se k táboru pravicových radikálů.

Naskytl se nám pohled na les (nejen) holých hlav s oblečením potištěným nejrůznějšími symboly a texty, které latentně a přesto jasně, křičely svá pravicově-extremistická poselství. Mezi přítomnými organizacemi jsme rozpoznali např. radikální Deutsche Jugend Voran (Německá mládež vpřed) nebo Kampf Brigade Berlin (KBB).

Takto silně na mě devadesátá léta už dlouho nedýchla. Reálně však bylo pravicových extremistů o polovinu méně než minulý rok.

^{Obě strany proti sobě protestují.}

Tento výjev každopádně nepřipomínal to, co známe z Most Pride, během kterého se tradičně objeví jedna malá skupinka radikálů, kterou však Policie velmi rychle oddělí. Případně konzervativní a náboženské skupinky, které svými transparenty duhovému průvodu slibují věčné zatracení a místo v pekle. Spíše než strach ale vzbuzují lítost. Zaplaťbůh byly mosteckým maximem výhružky a spálení duhové vlajky. Což samozřejmě není málo a nemá se podceňovat. Nicméně v Bautzenu na duhový průvod křičí parta agresivně vzhlížejících, pojďme si to říci na rovinu, nácků. A nebýt Policie, své představy by pravděpodobně velmi rádi zhmotnili.

Útoků na LGBTQ+ komunitu přibývá

Že nejen verbálnímu, ale i fyzickému napadání skutečně dochází, potvrdil jeden z organizátorů akce Jan Löschau /Zelení/. Poslední zveřejněná statistika Spolkového ministerstva vnitra mu dává za pravdu. Jen za rok 2023 bylo v Německu nahlášeno 17.007 trestných činů z nenávisti namířeným vůči LGBT+ komunitě. 

Dle obyvatelky Bautzenu, která si přeje zůstat v anonymitě a zvolila si pseudonym „Bee“, dochází také k případům, kdy jsou účastníci duhového průvodu pravicovými extremisty sledováni až do svého bydliště. Sama se ve městě necítí bezpečně. I během dne jsou prý na ní často pokřikovány urážky a večer, při cestě domů, se neustále ohlíží přes rameno. V ruce raději nosívá klíče připravené na obranu. Vloni po ní dokonce kdosi hodil lahve od piva jen proto, že na veřejné akci políbila ženu.

„Kvůli mému vzhledu mě často nazývají lesbou. Když se zastanu ostatních a bráním je, dostane se mi urážek a výhrůžek“, doplňuje.

Bee se dotýká i tématu pravicového extremismu v řadách policie. Oba její rodiče byli policisté, díky čemuž často (jako dítě i teenager) trávila čas na policejní stanici. Rychle prý tehdy nabyla dojmu, že i v řadách policie se nachází spousta radikálů. Příkladem jsou následující prohlášení, kterých prý byla svědkem: „Zase jsme zatkli další černou svini“ nebo „s tímhle pytlem h*ven nechci mít nic společného, deportovat!“. Případně „mám ve vazbě n*gra, tenhle dobytek odmítám vyšetřovat“. 

Je tomu sice již patnáct let nazpět, ale vzhledem k tomu, co prý i nadále slýchá, a také na základě vlastních, aktuálních zkušeností, si nemyslí, že by situace byla dnes o mnoho lepší. 

I přes to ale prý musí ocenit velmi dobrou práci a profesionální jednání Policie během duhového pochodu.

Být queer a zároveň Lužický Srb

Neboť je Bautzen domovem Lužických Srbů, bylo nasnadě zeptat se, jaký je život LGBTQ+ lidí v této etnické komunitě.

„Moc se mi tu dnes líbí. Pocházím z malé vesnice, nicméně v Bautzenu jsem ještě minulý rok studovala“, zhostí se odpovědi velmi dobrou češtinou Anja (jméno bylo redakčně změněno), která si češtinu na škole vzolila jako cizí jazyk. „V naší komunitě najdeš jak otevřené lidi, tak ale i spoustu těch silně konzervativních, jelikož naše tradice jsou úzce spjaté s církví“, pokračuje.

Na otázku, jaký život má queer člověk v Lužicko-Srbské komunitě odpovídá jednoznačně. „Máš těžký život. Pokud půjdeš na typickou Lužicko-Srbskou kulturní akci, budeš mít pocit, že jsi sám, protože tam jsou jen konzervativní lidé. To samé, pokud bys šel v neděli do kostela. Na vesnici je život pro LGBTQ+ skoro nemožný. Ale to je asi typické pro většinu vesnic.“ Přijde jí, že je v Bautzenu silná antisystémová a pravicová základna a že to zde, v tomto směru, není snadné. „Lepila jsem nálepku se symbolem Antify z Francie na místním mostě a bylo na mě kvůli tomu pokřikováno“, pokračuje.

„Bautzen ale máme hodně rádi, je to pro Lužické-Srby velmi důležité město“, uzavírá Anja.

^{Lužičtí Srbové zpívají během Pride pochodu v Bautzenu.}

Že to v Lužicko-Srbské komunitě pro queer lidi není snadné potvrzuje i Marko (jméno bylo redakčně změněno), který mezi lety 2010–2018 studoval v Bautzenu na Srbském gymnáziu. I on říká, že se mezi Srby nachází nejen spousta konzervativců a katolíků, ale i dokonce voliči AfD. „Myslím, že je těžší být queer v Srbské komunitě, než v té Německé“, říká narovinu.

Zdá se mu, že od doby jeho studií se situace v Bautzenu zhoršila. Je tu prý spousta voličů radikálních stran a zejména AfD, kterou taktéž řadí mezi extremně pravicové strany. „Každý, kdo volí AfD, prakticky volí extremisty. Bautzen v současnosti není moc dobrým místem pro život LGBTQ+ lidí“, doplňuje Marko, který má dokonce zkušenost s tím, že byl před lety pro svůj Lužicko Srbský původ napaden. Během napadení bylo poškozeno i jeho auto.

Nicméně díky dnešnímu dni prý vidí naději. „V minulém roce byla účast na CSD pouze cca 200 – 300 lidí a dnes je nás kolem 3.000, což je velký úspěch. Ale ten úspěch není samozřejmý a tím to nekončí. Je toho ještě spousta co zlepšovat, aby se tu queer lidem žilo lépe“, dodává.

Hodnotí také organizaci ze strany Policie. „Minulý rok to bylo velmi drsné. Již od nádraží byli lidé naháněni pravicovými extremisty. Radikálové na účastníky CSD dokonce čekali v menších uličkách a odchytávali si je. Dnes jsou ale policisté takřka na každém rohu a v každé ulici vidíme velké policejní auto.“, popisuje změnu.

Oceňuje také, že Policie zvládla od účastníků CSD izolovat pravicové radikály, kteří se chtěli k průvodu přiblížit. „Oproti minulým rokům je to opravdu velký posun v organizaci a zajištění bezpečnosti pro LGBTQ+ komunitu“, uzavírá.

Sasko a Sudety – podobný příběh

V tomto regionu to zkrátka není jednoduché. Bautzen se nachází v severní části Saska, kterému do vínku bylo dáno hned několik znevýhodnění. Stejně jako Mostecko a Ústecko je Bautzen oblastí, v jehož blízkosti se dlouhá léta těžilo uhlí. Místní ekonomika taktéž utrpěla strukturální škody a i když jsou naši východní sousedé v transformaci mhonem dále a vláda do regionu pumpuje mnohem více financí, potýkají se místní s podobnými problémy jako my. 

K tomu Sasko patří mezi tzv. „Neuer Länder“ neboli spolkovým zemím, jež byli součástí socialistické NDR. A ačkoliv mělo východní Německo transformaci ekonomiky a veřejné správy usnadněnou tím, že se stalo součástí rozvinutého, západního státu, přetrvávají dodnes mezi oběma oblastmi ekonomické rozdíly, které se projevují v nejrůznějších statistikách.

V mnoha ohledech si je severní Sasko s Ústeckým krajem velmi podobné.

To má svůj dopad i na postoje společnosti. Existuje zde vyšší nedůvěra k centrální vládě, vyšší ochota věřit dezinformacím, častější pro-ruská orientace a obecně vysoká míra frustrace. Ačkoliv se východní část Německa zdaleka nepotýká s takovou mírou imigrace jako ta západní, sílí zde anti-imigrantské nálady, které využívají antisystémové a populistické strany jako AfD. Ta v posledních volbách do Zemského sněmu jen těsně zaostala za první CDU  a v samotném Bautzenu pak dokonce zvítězila. A je pravděpodobné, že bude sílit i nadále.

Již od roku 2020, s želenou pravidelností každé pondělí, pořádá dezinformační a antisystémová scéna na náměstí Kornmakrt demonstrace. Téměř dva roky jsem v Bautzenu pracovně pobýval a jako pozorovatel jsem občas tuto demonstraci navštívil. Nabízela vše, co si antisystémový příznivec může přát – anticovidové konspirační teorie, proruskou a antiimingrantskou rétoriku včetně kritiky Evropské unie a NATO. 

Účastníci demonstrací a projevy jejich frustrací se nijak nelišily od těch v ČR. Všichni vyjadřovali nespokojenost se současným stavem, ale málo kdo byl schopen definovat, co to tím přesně myslí. To neznamená, že by ve svých životech nezažívali reálné problémy. Mají jich spoustu. Jejich příčiny však leží jinde, než se jim organizátoři demonstrací a populističtí politici snaží namluvit.

Pocit neporozumění a opomíjení z centra je pro Sasko a Ústecký kraj společným jmenovatelem, který je velmi těsně spojuje. Je zde mnoho styčných bodů a až příliš slabé vyhlídky na zlepšení. Tato situace, společně s apetitem populistických stran, vytváří koktejl, jenž může čím dál více hýbat s výsledky voleb na celostátní úrovni. A nic se opravdu nezlepší, pokud se centra budou o tyto oblasti zajímat pouze těsně před volbami. Kampaní a přesvědčováním deprivovaným regionům demokracii do hlavy opravdu natlouci nelze. I demokracie má své materiální podmínky.

V jedné věci se však situace v Bautzenu a v Mostě liší. Oproti tomu mosteckému se bautzenský primátor Karsten Vogt nebál na podporu práv LGBTQ+ lidí veřejně vystoupit.

A to i přes to, že jako křesťanský demokrat úřaduje ve městě, kde zvítězila AfD, která v příštích volbách nejspíše ještě posílí. 

„Byla to úžasná atmosféra, kdy do našeho města, respektive i z našeho města samotného, přišlo 4.000 lidí pokojně se postavit za svůj způsob života. Je to příjemný pocit, jako by to byla malá oslava“, nechal se slyšet primátor Bautzenu.

To je skutečný příklad leadershipu.

Milan Krám

Autor v Bautzenu téměř dva roky pracovně pobýval.