Primátor Marek Hrvol: Velkou část mladých lidí veřejné dění nezajímá. Chtějí se jen bavit a užívat si života

Rozhovor byl proveden ke konci roku 2024, proto se v něm nedotýkáme tragédie u Kojota neboť k té došlo v lednu 2025.

Začnu úplně jednoduše. Co se vám vybaví, když se řekne město Most?

Mně se vybaví město v severozápadních Čechách, které je dlouhé roky zkoušeno těžbou uhlí a drancováním životního prostředí. Na druhou stranu se mi vybaví město s velkým potenciálem, s probíhající transformací a s mnohem světlejší budoucností než v posledních letech.

Jaké jsou podle vás silné a jaké slabé stránky města Mostu?

Silnou stránkou je rozhodně umístění v příhraničí, díky kterému je město Most blízko k zahraničním partnerům. Současně je ale odsud blízko i do našeho hlavního města. Poloha je dobrá také z hlediska turismu, protože jsme blízko Krušných hor a Českého středohoří. Pozitivní je rovněž to, že území, kde se Most rozkládá, má v tuto chvíli velký nevyužitý potenciál a je tu obrovská možnost transformace.

Minusem je jednoznačně sociální situace, nízká vzdělanost a nízké zapojení moderních technologií a inovací v regionu. Minusem je také nízký počet kvalitních investorů, kteří by sem směřovali.

Jak má podle vás vypadat město 21. století?

Tak to by byla dlouhá odpověď. (smích)

Nicméně si myslím, že to má být město, které je složené z různých demografických skupin obyvatel. To znamená, že v něm žijí mladí, senioři i skupina lidí v produktivním věku. Prostě mix obyvatel, kde si každý najde svoje zastoupení.

Má to být město, které nabízí spousty příležitostí jak pro mladé, tak i pro „běžné“ obyvatele, nabízí spousty podniků a je to město schopné inovací, s výzkumem a s moderními technologiemi.

Vy jste zmínil, že v ideálním městě má být věkový mix od mladých až po seniory, přesto právě město Most trápí úbytek mladých lidí, neochota mladých se do města vracet a zvětšující se věkový průměr obyvatelstva.

Přesně tak.

Má tedy město Most nějaké strategie, pomocí kterých chce tuto statistiku zvrátit a mladé zde udržet?

Na úvod bych chtěl říct, že toto téma dokážu vnímat i ze svého osobního pohledu – jsem na magistrátu od svých 26 let a sám jsem žil s tím, že moji spolužáci a kamarádi často odjížděli z Mostu a už se do něj nevraceli…

V současné chvíli zpracováváme analýzu demografického vývoje. Součástí analýzy jsou i důvody, proč mladí lidé odcházejí.

Myslím, že alfou a omegou je dostupné bydlení. Proto teď chceme zpracovat přehled míst, kde by mělo vzniknout bydlení pro mladé. Byť je tady dostatek bytového fondu, tak se musíme bavit o kvalitě. Mladí už dneska chtějí bydlení s nějakou vyšší kvalitou a s nějakým přesahem.

Přes Ústecký kraj se snažíme o rozvoj středního vzdělávání a nových oborů, ať už je to chemie nebo IT obory. Chceme cílit na to, co je skutečně potřeba v profesích a střední školy to dnes neumí nabídnout.

Každý mě prosí, ať se sem snažíme přitáhnout nějakou vysokou školu. To by byla samozřejmě obrovská injekce pro naše město. My na to tlačíme přes Ústecký kraj, chvílemi se uvažovalo o zdravotnické fakultě na průmyslové škole. Teď se o tom víceméně nemluví a žádné konkrétní plány nejsou.

Poslední věc je samozřejmě nabídka zaměstnavatelů. Přes Ústecký kraj by v rámci transformace měly do regionu přijít technologické firmy, protože je tomu region zcela otevřený. Ve skutečnosti to tak ale úplně není. 

V možnostech města jsou samozřejmě především menší podniky. Budeme dělat investiční zónu kolem Dentalcare na Lajsníku a máme svoji strategickou průmyslovou zónu, kde už i v pravidlech máme, že tam nechceme automotive a podobné, ale výzkum a inovace s nějakou přidanou hodnotou.

Mluvil jste o projektu na dostupné bydlení pro mladé rodiny, přesto mě ještě zajímají další konkrétní projekty, které město plánuje pro udržení mladých v Mostě. Mluvil jste obecně, co nás trápí, ale reálné projekty jste nepředstavil. Jaké konkrétní kroky má město v plánu udělat proto, aby zde mladé lidi udrželo?

Mladé lidi ovlivňuje kultivace veřejného prostoru, proto se snažíme revitalizovat centrum, byť samozřejmě nějaká část obyvatelstva s tím nesouhlasí. Snažíme se, aby tam byla vyšší nabídka služeb, to znamená kina, restaurace, bary a další věci. 

Snažíme se neustále kultivovat příměstské areály, jezero Most, Matyldu a další, aby byly atraktivní i pro mladé lidi a mladé rodiny, a to si myslím, že se daří.

Poté je zde samozřejmě potenciál jezera Most, kde má vzniknout obydlí pro dalších 3000 obyvatel, sice v nějakém delším časovém horizontu, nicméně je to projekt plánovaný a rozpracovaný.

Třetí oblastí je vzdělávání a k tomu můžu říct konkrétně jenom to, že neustále jednáme s krajem, s hospodářskými komorami, jednáme se školami, ale není to úplně na nás, zastupitelích města Mostu. My dáváme spíše ty myšlenky a pak je na jiných, aby se je snažili zrealizovat.

Přesto od mladých často zaznívala kritika právě například na rekonstrukci v centru města. Velké diskuse byly ohledně budovy Repre. Konaly se demonstrace a tam zaznívaly kritické reakce  převážně od mladých lidí, kteří říkali, že město se nerozvíjí takovým způsobem, jakým by si přáli. Ozývaly se i hlasy, že to je pro ně často poslední kapka k tomu, aby se do toho města vraceli. Přehodnotí město tuto strategii, kterou nastolilo právě u Repre, a posune se v budoucnu směrem k architektonickým soutěžím a lepšímu zacházení s místní architekturou?

Já jsem samozřejmě diskusi kolem Repre vnímal velmi intenzivně. Věděl jsem, že se tam angažuje primárně skupina mladých lidí. Přiznám se, že mi to i vadilo, a to ne ve smyslu toho, že to ti lidé kritizovali, ale vadilo mi to kvůli tomu, že se do toho projektu z naší strany už investovala spousta sil a peněz, a že to pak některá skupina těsně před zahájením rekonstrukce vidí jinak. 

Některý názory byly za mě až moc extrémní, ale rozhodně vnímám tu kritiku a rozhodně k těm věcem i na základě reakcí na Repre budeme přistupovat trošku jinak.

Já osobně jsem se z toho poučil, přestože nadále nejsem fanouškem architektonických soutěží a nejsem ani zastáncem toho, že to je ten lék, který by uspokojil demonstranty a mladé. 

Nicméně souhlasím s tím, že s architekturou by se tady mělo pracovat lépe a stejně tak s kultivací veřejného prostoru. Proto jsem hned na začátku dal za příklad Repre, kde jsme si v praxi vyzkoušeli, že je potřeba lépe komunikovat už od začátku. Pojďme do toho více zapojit lidi a pojďme do toho zapojit více politiků.

Myslím, že je třeba se na to zaměřit zejména u dalších významných investičních akcí, které nás čekají, ať už třeba u budovy Prior nebo knihovny. 

Narovinu můžu říct, že neplánujeme architektonickou soutěž, ale plánujeme nějakou vyzvanou soutěž kvalitních architektonických ateliérů, na kterých se shodnou odborníci. Myslím si, že to je nějaký posun v tom, že vnímáme, že máme velké rezervy.

Narazili jsme společně na to, že mladí hovoří o Mostě často jako o mrtvém městě a dlouhodobě si stěžují na nedostatečné kulturní vyžití. Jak to vnímáte vy a jak by podle vás tedy mělo vypadat město, které je pro mladé vlídné? Jaké aktivity vyžadují právě mladí lidé?

Nějakou kritiku samozřejmě vnímám. A já bych to vyžití rozdělil. Jedna věc je vyžití sportovní a nějaké volnočasové aktivity. To se město snaží dlouhodobě nabízet až extrémním způsobem a myslím, že Most se z hlediska této nabídky opravdu vymyká.

Druhá věc je kulturní vyžití. Domnívám se, že také není úplně špatné, byť by samozřejmě mohlo být ještě lepší. Já, když jsem nastupoval do pozice primátora, tak jsme na magistrátu pořádali asi 18 akcí, teď jich je 90 až 100 ročně, a myslím si, že naše město má z hlediska kulturního vyžití a počtu akcí co nabídnout . Nicméně je pravdou, že jsou segmenty, které se necítí zapojené do kulturního života a na ty je za mě možnost cílit ještě více.

Chápu, že třeba alternativní scéna se cítí dotčená, že tady pro ně tolik prostoru není, ale já si myslím, že to je především o jejich iniciativách. Kdykoliv chtějí nějaké partnerství s městem v oblasti kultury, tak já nepamatuji, že bychom v tom někoho nepodpořili.

Kdykoliv za mnou někdo přišel s nějakou nabídkou kulturní akce, tak jsme tomu byli otevření. Příkladem může být divadelní festival Piknik, dvoudenní festival amatérského divadla. Pořadatelé za námi sami přišli a my jsme o to měli velký zájem. Stejně tak Olympijský festival nebo třeba Let It Roll, což je největší drum & bass festival, na který také zaznívala kritika, že už je to možná moc, ale já říkal, že to je přesně to, co tady mladí nemají. Mostecké slavnosti, promenádní koncerty a podobné, to nejsou akce, které mladí vyhledávají, ale třeba drum & bass festival – to je za mě super, že u nás bylo.

To, v čem město není absolutně dobré, je nabídka gastro služeb. Chybí zde místa, kam můžu jít na večeři nebo místa, kde si můžu dát drink a poslechnout si hudbu. Pokud to srovnám například s Prahou, kde po škole každý najde své vyžití, ať už půjde do čajovny, či kavárny, nebo se najíst do restaurace.

Já osobně třeba podobné vyžití vyhledávám a tak mě štve, že zde není mnoho restaurací a barů. Jsou tu jenom hospody nebo restaurace, kde si dá někdo oběd a večer si tam dá tatarák s pivem a jde domů. Tohle mě strašně tíží.

Město musí žít každý den. Nejde o velké akce typu Mostecká slavnost nebo Let It Roll. Jak město může podporovat, aby vznikaly alternativní iniciativy, a právě třeba ty menší festivaly, které město oživí celoročně?

Je to o komunikaci těch, kteří ty aktivity chtějí dělat. Já si nepamatuju případ, kdy by někdo přišel s konkrétním kulturním projektem a my bychom je poslali pryč. V tomto máme dveře otevřené a můžeme tyto aktivity podporovat prostřednictvím kulturní komise. Pokud bychom vnímali, že se ta poptávka zvyšuje, tak nemám problém prostředky na kulturu každoročně s kolegy zvyšovat. 

Zaslechl jsem názory, že spousty peněz město investuje do velkých akcí typu Mostecká slavnost a dalších, a ta menší scéna skomírá. Ale ta scéna skomírá nevím z jakého důvodu, jestli chodí málo lidí, nebo jestli se necítí dostatečně podpořeni od města, ale já jsem tady 10 let a nikdy mě nikdo nekontaktoval.

Nemá mít město oficiální dotační tituly? Město má samozřejmě dotace přes kulturní komisi, ale pokud to porovnáme například s tím sportem, tak u sportu se pohybuje průměrná výše dotace přes sto tisíc korun a u kultury je v řádu desítek tisíc korun. Nepropisuje se na stavu mostecké kultury právě její nedostatečná finanční podpora?

Kdyby kulturní komise, kde se sbírají žádosti, řekla, že je větší poptávka, než je alokace, tak opravdu nemám problém tyto prostředky navýšit. Já jsem vnímal spíš, že ta poptávka na tenhle typ akcí není, ale pokud to je naopak a skutečně ta poptávka je, tak já nemám problém s tím, poskytnout více finančních prostředků.

Já osobně chci, aby tu město bylo pro všechny organizátory akcí, protože to je provázané s tím každodenním životem a jak jsme už naznačili, zejména mladí lidé to vnímají hodně a ovlivňuje to jejich rozhodování, jestli tady setrvat nebo ne.

Já jsem před naším rozhovorem mluvil se spoustou mladých lidí a ti právě často říkají, že nedostatečné kulturní vyžití je ten důvod, proč z Mostu nakonec odejdou. Nicméně je tam často generační nepochopení, protože starší lidé naopak mají pocit, že tady to vyžití je, protože pro ně zřejmě doopravdy existuje více možností. Mladí lidé potom mohou mít pocit, že jsou jejich potřeby přehlíženy.

Je to potřeba rozdělit, jednoznačně. Starší lidé jdou na tancovačku do Cascade, nebo na Benedikt, udělají se pro ně promenádní koncerty. Samozřejmě už víc odpočívají, nemají asi touhu každý den běhat po městě.

Já vnímám, že potřeby pro mladé jsou úplně jiné, proto třeba park Střed a Hněvín se nám ukazují v posledních letech jako dobří partneři na pořádání akcí. 

Park Střed bych řekl, že začal žít a má velký potenciál. Teď plánují kolegové i další akce na Vánoce (rozhovor byl veden před Vánoci 2024, pozn. redakce). V parku máme jako silného partnera nájemce kavárny, který se tam dennodenně snaží dělat akce od saxofonistů, klavíristů, DJů a podobně. 

Park Střed, jak říkáte, tam když člověk jde, tak tam to žije, je tam spousta mladých lidí, veřejný prostor funguje a lidé se tam rádi setkávají. Park prošel rekonstrukcí podle architektonické soutěže. Není to důkaz toho, že architektonické soutěže mají smysl?

Je tam potřeba rozdělovat, že architektonickou soutěž dělá kvalitní architektonický ateliér. Všechno to má samozřejmě hlavu a patu. Nicméně pak je problém, že ten konkrétní projekt dostane projektant, který třeba nemá úplně takové zkušenosti a musí vycházet samozřejmě z toho vítězného návrhu. 

Jak byl park realizován, tak realita ukazuje, že tam spousta věcí není ideálních – i z mého pohledu. Například hřiště, které je u kavárny, tak kapacitně není dostatečné. I jeho umístění je problematické – lidé sedí v kavárně a vedle jim skáčou takříkajíc „na hlavu” děti na trampolíně. Je tam také spousta nevyužitých míst. 

Neříkám, že rekonstrukce nebo i ta architektonická soutěž byla špatná, ale na rovinu, úplně nás to nepřesvědčilo, že je to lék na všechno. Ano, je to hezké, ale na druhou stranu třeba právě zmíněná kavárna ukazuje, a teď jsme na to narazili, že sice to je nádherná stavba, ale prakticky je odsouzená skoro k celoroční neprovozuschopnosti. Ten vnitřní prostor má čtyři stoly po třech. A myslí si pak někdo, že ta kavárna s 12 návštěvníky může přežít v zimě? 

Při soutěži si ale město jako zadavatel může stanovit podmínky, které musí účastníci soutěže respektovat. Město si mohlo větší kapacitu kavárny stanovit jako podmínku…

S tím asi souhlasím, nicméně on se během spolupráce s architekty klade důraz spíš na ty důležité prvky, ale až samotný provoz pak ukazuje tu realitu toho, jak to řešení je zasazené v přítomnosti. Třeba tahle konkrétní věc, bych řekl, se úplně neodladila. Já vám můžu dát seznam věcí od provozovatele, kteří prostě říká, že to tam nebylo udělané ideálně.

Nicméně jsem za tu stavbu a za park Střed celkově strašně rád, protože vrátila do toho prostoru život. Já osobně tam jsem dnes a denně, protože tam chodím na kávu, chodím si tam dát dort a je mi to tam strašně příjemné.

A neukazují ty chyby spíše na vás, že jste podcenili tu zadávací dokumentaci, když jste tu architektonickou soutěž připravovali?

Já bych neřekl, protože si myslím, že tam komunikace směrem k potřebám veřejnosti, sociologickým průzkumům a vším, byla extrémní. Ten projekt se připravoval strašně dlouho, takže já si myslím, že to bylo komunikované ze všech stran dobře. Nicméně architekti vás většinou utlučou argumenty. Pořád se po nás chce, abychom respektovali odborníky. Pak se třeba stane to, že ten provozovatel řekne: „Hele, já bych viděl ta hřiště takhle a takhle“ a ten architekt pak vymyslí něco jiného, co v realitě nefunguje.

To je třeba jako ta situace s verši (město bylo osočeno z cenzury kvůli odstranění veršů mostecké básnířky Evy Oubramové z parku Střed, pozn. red.), kdy jsme si v nějaké fázi řekli, že se nám to nelíbí, že nám to nedává smysl je v tom parku mít, a že bychom si představovali využití prostoru jinak.

No, tak nakonec to dopadlo tak, jak to dopadlo, ale nemyslím si, že to bylo špatným zadáním nebo komunikací, a spíš to je až teď tím samotným provozem, kdy se zjišťuje, že tak, jak si to někdo vysnil v té soutěži, tak že ta realita je trochu jiná.

Když narážíte na ony verše… Neukazuje to opět na to, že město špatně kontroluje přebírané projekty? Ačkoliv jste na zastupitelstvu tvrdil, že jste ty verše dlouhodobě nechtěl, od architektů město přebralo projekt s verši. Ten projekt totiž v době přebírky ty verše obsahoval.

Ale ono to tak opravdu bylo, že já ty verše nechtěl. Mluvím samozřejmě za sebe jako politika, kdy v té přípravné fázi prostě jasně zaznělo, že město Most ty verše nechce. To, že tohle přání pak vlastně nebylo přenesené do toho projektu a někdo si toho nevšiml, tak to je samozřejmě chyba toho odboru, který si to přebírá. Když jsme to zjišťovali, jejich odpověď byla, že ten projekt má stovky stran a primárně se soustředili na ty zásadní věci a tohle jim, zcela na rovinu, uniklo.

Existují v Mostě nějaké konkrétní projekty, v rámci nichž by se mladí mohli podílet na rozvoji města, a pokud ano, tak jsou už z těchto projektů nějaké výsledky a přínosy?

Určitě jsou tu projekty, které město dává mladým. Teď mě napadá coworkingové centrum, které teď budeme nově ještě rozšiřovat a třeba Inovační centrum Ústeckého kraje ho velmi ocenilo. Ta poptávka po něm je obrovská a 99 % zájemců je z řad mladých lidí. Je super, že se mladí na ten projekt napojili  a komunikují ho s námi. Právě proto pracujeme i na jeho rozšíření.

Pak se samozřejmě mladí lidé mohou zapojit do projektů typu Strategický plán rozvoje města, což je taková bible toho, jak se město bude rozvíjet, a my k tomu děláme několik veřejných projednávání. Na nich jsou jak zpracovatelé, tak i všichni vedoucí jednotlivých odborů, a jsou to rozhodně akce, které bych lidem doporučil, protože právě na nich mohou přednést své myšlenky na to, jak se město má dál rozvíjet.

Přiznám se, že v tom seznamu věcí mě teď žádný další konkrétní projekt nenapadá. 

Nicméně já se vrátím obecně ke komunikaci s mladými lidmi. Připadá mi, že ti, kteří se chtějí ve veřejném životě angažovat a chtějí město nějak ovlivňovat a chtějí k tomu něco říct, tak k tomu musí přistupovat konstruktivně a realisticky. Když chtějí prosadit 10 věcí, tak se jim podaří prosadit 1 nebo 2 věci, ne všech 10.

Takhle jsem to třeba měl já. Nebyl jsem ten, kdo si myslel, že tady proboří hlavou všechny kanceláře a zvrátí svět a Most. Po menších krůčcích jsem se snažil, měl jsem 10 nápadů a některé nich mi vyšly, jiné ne. To je rozdíl třeba oproti spoustě mladých, kteří na mě působí až moc aktivisticky a mají jen malý přesah. Spíš chtějí jen říct: „Tohle je problém, je to špatně, nejede přes to vlak, jste blbci.“ Nesnaží se ale najít řešení.

Hrozně by pomohlo, kdyby víc mladých lidí bylo v zastupitelstvu, protože pak se ty věci dají prosazovat úplně jinak. Já jsem to poznal sám, když mi bylo 26 a šel jsem někam na jednání a všichni na mě koukali stylem „co tady chceš, chlapečku“… Ale jak jsem už řekl, některé nápady se mi pak prosadit povedlo.

Myslím si, že mladí by se měli zapojovat víc do toho veřejného života, ale s konkrétními přípravami, nejenom s novými aktivistickými projekty.

Nemůže to, že se mladí nechtějí zapojovat nebo volí ostřejší komunikaci, být třeba tím, že se cítí od města nevyslyšení? Možná proto musí ty názory ventilovat tak „agresivním“ způsobem. Poslouchá město dostatečně jejich požadavky?

Já si myslím, že město naslouchá. Ale první by měla být ta diskuse a kromě pár lidí, kteří byli tady u mě v kanceláři, což můžu říct byli tak možná dva, tak vlastně nikdo nepřišel.

Pokud mladí něco chtějí, mají přijít na magistrát nebo si dát schůzku s tím politikem a třeba říct, co je tíží. Většina věcí ale probíhá jen na sociálních sítích, anebo si mladí sami udělají nějakou přednášku a tam teda pomlouvají to, co město dělá nebo to přímo napadají.

Například Repre bylo anomálie, tam ta intenzita byla velká a ta snaha byla jednoznačná, proč a jak. Ale v ostatních věcech cítím malou podporu od mladých lidí a mrzí mě to, protože si myslím, že i já jsem mladý a mám skoro stejné potřeby jako oni.

Občas mě to zamrzí, že ty věci nedokážeme řešit spolu, tady a teď, a mít nějaká konkrétní řešení. Po komunikaci s mladými prakticky nejsou žádné výstupy, a to mě mrzí a je to trošku takové moje, nechci říct selhání, to asi ne, ale ano – mrzí mě to. Když jsem vstupoval do politiky před 10 lety, tak jsem čekal, že tohle bude to moje gró. Čekal jsem, že s mladými tady budeme stavět kina, budeme tady dělat ty bary a diskotéky, a budeme tady žít prostě ten každodenní život. Pak to sklouzlo k tomu, že v tomhle segmentu, nechci říct, že se mi nepodařilo nic, ale ta komunikace vázne a vlastně ani nevím, čím to je.

A nemáte být jako politik ten aktivní, kdo sám od sebe nabízí možnosti, a ne jen čekat, že se mladí ozvou první?

Já jsem to párkrát udělal, například u akce Majáles. Říkal jsem si, že mladí tady nemají svoji akci, tak pojďme udělat Majáles pro střední školy. A ať se zmobilizují ti mladí, ať se víc propojí magistrát se studentstvem. My jsme jim na to dali nějaký budget a nabídli jim, ať si vyberou umělce, program a my to celé zorganizujeme. Proběhly dva ročníky a to ve stylu, že půlka těch škol to ignorovala a druhá půlka to brala jako „ježišmarja, město násilně udělalo nějaký program“. Po dvou letech za mnou přišli kolegové s tím, že ta odezva je fakt příšerná. V tu chvíli jsem si řekl: „Ty vado, jak to, čím to je?“ Nechápu to, jestli to není pro ty studenty atraktivní, že nějací politici a magistrát tady dělá akci, a že to prostě není cool a sexy.

Nedokážu tedy odpovědět, čím to je, že se strašně málo lidí chce zajímat a spíš vznikají jenom aktivistické tábory. Málokdo za mnou přijde s tím, že by chtěl udělat nějakou akci. Já bych se sešel s organizátorem a zařídil to, ale takhle to bohužel nefunguje. Jestli je chyba i v nás, že nás mladí nechápou, anebo nedostatečně komunikujeme, to nedokážu posoudit.

Možná to je právě tím, že aktivní mladí z města odcházejí, takže ta skupina, se kterou byste mohl pracovat, tady vlastně není. To je možná ten problém, že se to všechno váže k tomu, že mladí v Mostě nezůstávají.

Jo, možná to tak je.

Na rovinu si řekněme, a to nerad říkám, ale prostě velkou část mladých lidí veřejné dění nezajímá vůbec. Nezajímá je, proč se ve městě některé věci dějí, vůbec nemají chuť měnit ty věci, mají úplně jiné starosti, chtějí se možná jen bavit a užívat si života, ale nekoukají, co tady bude za 10, za 15 let.

Segmenty, které to veřejné dění zajímá, jsou hrozně malinkaté a přicházejí spíš s takovými kontroverzními projekty nebo komunikací, viz třeba Most Pride, který je zastupován především mladou generací. Vloni jsem slušně řekl že magistrát, potažmo i já sám se s touto akcí neztotožňuji, a že si myslím, že nepomáhá komunitě v té osvětě a v tom zlepšování jejího zařazení do společnosti. Řekl jsem jenom svůj názor, ale nic tak strašného proti, a pak prostě za 14 dní se na akci objevil transparent „Hrvol smrdí“.

Tím se staví ta bariéra a pak se nechce ani nám. Jednoznačně mezi magistrátem a mladými nějaká bariéra je a nevím, jak ji zbořit. Možná naší jinou komunikací, ale především by to mělo začít jinou komunikací z té druhé strany.

Otázka na závěr: kde vidí Marek Hrvol město Most za 10 a kde za 30 let?

Za 10 let vidím město, které se mohutně rozvíjí, probíhá zde silná transformace. Přicházejí sem noví investoři na nové rekultivované plochy. Vidím místo, kde probíhá rekvalifikace lidí, kteří jsou špatně uplatnitelní na pracovním trhu. Město, které má co nabídnout všemu obyvatelstvu, a především mladým ve smyslu, že můžou navštívit multikino, že můžou trávit čas v centru města, do kterého se vrací život.

V rámci třicetiletého výhledu, doufám, že to bude místo, kde je ideální životní prostředí. Rekultivované plochy slouží obyvatelstvu. Doufám, že zde budou nová obydlená místa a spousty nových obyvatel.

A je nějaký konkrétní projekt, nějaký váš sen, který byste chtěl, aby ve městě Most byl do 30 let realizován?

Tak já nejsem moc snílek…

Můj aktuální sen, který doufám bude naplněný, ale je, že se městu Most vrátí funkční centrum, a že se město nebude stydět, když sem přijede jakákoliv návštěva, ale ani před obyvateli, kteří v něm žijí.

Adam Malý

Autor je redaktorem Regionálních Médií Mostecko, žije v Mostě a nyní studuje Počítačové vědy na ZČU. Je zakladatelem iniciativy The most Most a spoluzakladatelem Most Pride. V roce 2022 na dvanáctém místě kandidoval v komunálních volbách na kandidátce Pirátů a Zelených jako nezávislý.