Nepochopený brutalismus i péče o veřejný prostor. To byla hlavní témata přednášky Vladimira 518 v Mostě

Vyprodaný sál – tak vypadal třetí dubnový den v multifunkčním sále Studia3 pod budovou mostecké knihovny. Svou přednášku o architektuře 2. poloviny 20. století zde zorganizoval známý rapper a výtvarník Vladimír Brož, známý také jako Vladimir 518.

Ten se, kromě rapu a umění, věnuje i popularizaci architektury právě mezi lety 1958–1989. Před dvěma lety vydal o předrevoluční architektuře rozsáhlou knižní publikaci, ve které popisuje nejen užité architektonické styly a umělecká díla, ale také detailně dokládá dobový kontext a náhled do společenské nálady během komunistického režimu.

Nepochopená architektura

„Ačkoliv je tato architektura z období komunismu, nemá s touto ideologií absolutně nic společného,“ objasnil Vladimir 518 hned v úvodu přednášky.

Brutalismus a pozdní modernita jsou dle Vladimira 518 sice v posledních letech mezi odbornou i laickou veřejností velmi skloňované, postoj většinové společnosti k brutalistním stavbám je ale stejně smíšený jako ten, který měl komunistický režim k architektuře secesní. „Předrevoluční architektuře se v dnešní době nedostává moc pochopení,“ shrnul.

Mnohé ze staveb se prý kvůli nejrůznějším zásahům, zanedbáním či špatné údržbě ze strany samospráv, dostávají do situace, kdy nemohou naplnit svůj kulturní a sociální potenciál. Některé z nich jsou dokonce odsouzeny k demolici.

Několik staveb s takto smutným osudem pak Vladimir 518 během přednášky představil. Jednalo se například o obchodní dům Ještěd na Soukenném náměstí v Liberci, jenž byl zbourán v březnu roku 2009, nebo o Hotel Praha, jeden z nejluxusnějších hotelů na území tehdejší ČSSR. Ten v roce 2013 od kyperské společnosti odkoupila investiční skupina PPF, tehdy majoritně vlastněná podnikatelem Petrem Kellnerem. Již v lednu 2014 začaly demoliční práce a dnes se na místě bývalého hotelu nachází park.

^{Již neexistující budova Transgasu. Přednáška Vladimira 518. Foto: Milan Krám}

Levitující stavby

Vladimir 518 během své přednášky vyzdvihl jedinečnou, vizuální jednoduchost staveb pozdního modernismu a práci s gravitací, kterou často jejich architekti svými superstrukturami popírali. Výrazným rysem zmíněného stylu jsou nosníky, které budovy podpírají, díky čemuž stavby působí jako by levitovaly nad zemí a nebyly s ní vůbec spojeny.

Takovým příkladem je budova Federálního shromáždění v Praze, čnící nad bývalou prvorepublikovou Peněžní burzou, postavená dle projektu architekta Karla Pragera. Ta je dle rapperových slov ukázkou progresivní konstrukce, tzv. „domem nad domem, městem nad městem“.

Budova Federálního shromáždění je podle Vladimira 518 zároveň vzorovou ukázkou problematické změny funkčnosti. V současné době je objekt sídla bývalého československého parlamentu využíván Národním muzeem k účelům expozic tematických výstav. Pro výstavní účely musela být budova komplexně upravena tak, aby odpovídala novým normám.

Most – kritizovaný i výjimečný

Během přednášky došlo také na kritiku způsobu revitalizace panelových domů. Podle Vladimira 518 mnohá města, včetně Mostu, negativně zasahují do „kouzla utopistického urbanismu a architektury“ jejich křiklavě barevným zateplováním.

„Pokud bylo zbourání historického Mostu první vlnou degradace, tu druhou zažívají Mostečané v podobě zateplování domů na žluto,” shrnul Vladimir 518 trend pestrobarevných přeměn.

Dle jeho slov má však Most stále naději naplnit původní vizi otců architektů, a sice „být tzv. bílým městem v zeleni“. Jakkoliv, s odkazem na současný přístup k modernistické architektuře, v plnou realizaci této koncepce, již spíše nevěří. Díky neodborným zásahům se Most této ideji pomalu, ale jistě, vzdaluje.

Jak mohlo centrum Mostu vypadat, kdyby byla realizována celá originální vize, se návštěvníci přednášky dozvěděli z promítnuté vizualizace původního návrhu.  

Již pohled na vizualizaci centra města jim ukázal, že je Most unikátem, který oproti tradičnímu pojetí nabízí kvality, které nám jiní mohou závidět.

„Modernistický urbanismus dal rozvržení měst nový vzor – stavět solitérní budovy uprostřed zeleně, už to nebyly jen semknuté bloky a sídliště…,“ dodal na závěr Vladimir 518, aby vyzdvihl, v čem jsou města, jako to naše, výjimečné. Takovou prostorovou velkorysost, jakou lidem nabízejí modernistické stavby, zkrátka u historických měst nenajdeme.

^{Alternativní vize centra města Mostu. Přednáška Vladimira 518. Foto: Milan Krám}

Péče o veřejný prostor

Autor přednášky ocenil snahu magistrátu zahájit boj s vizuálním smogem. Záměr usměrnit vizuální smog, ke kterému přispívá reklama, představila Rada města minulý měsíc. Reklama ve veřejném prostoru se vymkla z ruky nejen v Mostě, ale i v jiných městech, kde radnice taktéž sahají po její regulaci. A zdivočela tak, že pokrývá nejen centra, ale i historické zástavby měst. Často bývá velkoplošná a narušuje tak vizuální čistotu a vzhled budov. Pokud nedojde k její regulaci, přetvoří se naše město v jeden velký reklamní banner.

Vladimir 518 také apeloval na veřejnost, aby si uvědomila význam mosteckých kulturních hodnot a podporovala iniciativy, které se je snaží zachraňovat. On sám jednu takovou iniciativu letos v únoru podpořil – konkrétně mosteckou iniciativu The most Most bojující za šetrnou rekonstrukci Kulturního domu Repre v Mostě. Podle jeho slov jsou tyto iniciativy potřebné a svými aktivitami a šířením osvěty pomáhají lidem k rozhodování například u komunálních voleb.

Navazující výstava v galerii Bunkr

Ve čtvrtek 4. dubna, den po přednášce ve Studiu3, zahájil Vladimir 518 svou výstavu nazvanou Osobní vyšetřování v mostecké undergroundové galerii Bunkr. 

Galerie Bunkr se nachází v protileteckém krytu cihlového domu v ulici Josefa Skupy. Jedná se o kulturní prostor nekomerčního charakteru podporující současné umění a regionální tvorbu, která se vyhýbá tradičním tržním aspektům umění.

Výstava v prostorách podzemního krytu obsahuje několik děl výtvarníka, mezi nimiž si každý může najít to své. Obrazy jsou instalovány celkem ve třech místnostech. Povětšinou pastelové nebo černobílé malby jsou zaměřené na nynější celospolečenská témata, která jsou ale důležitá i pro samotného Vladimira 518.

„Umění nemá být rapidní, má něco vyprávět, třeba i něco destabilizovat. O to se pokouším i u sebe,“ sdělil autor při zahájení své výstavy ve dvoře cihlového domu, ve kterém se galerie nachází. 

Osobní vyšetřování je pro Vladimira 518 podle jeho vlastních slov přísnou sebereflexí, která vypráví o důležitých tématech, například o společenské hierarchii. 

Během zahájení výstavy promluvil i Luděk Prošek, zakladatel galerie Bunkr. Popsal náročnost tvoření programu, zvaní umělectva a historii vzniku galerie. 

Slavnostního zahájení výstavy se zúčastnilo několik desítek lidí. Výstava Vladimira 518 je v galerii Bunkr k vidění do 12. května 2024. Navštívit ji je možné po telefonické domluvě.

Tomáš Balín

Autor studuje a žije v Mostě. Je členem spolku Most Pride.

Korektura a editace: Alena Motlová

Fotografie: Milan Krám

Grafika a sociální sítě: Tomáš Mutinský