V Mostě se konala demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla

Dne 15. 2. 2026 se v Mostě konala demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla. Akce se uskutečnila pod záštitou spolku Milion chvilek pro demokracii, který demonstrace podnítil v reakci na spor mezi prezidentem Pavlem a předsedou Motoristů Petrem Macinkou. Demonstrace se konaly napříč celou zemí, včetně Ústí nad Labem, Chomutova nebo Teplic.

„Celkem jsme byli tři, kdo chtěl v Mostě akci po své ose zorganizovat. A tak jsme se spojili“, vysvětluje studentka mosteckého gymnázia Mariam Chiah, proč má akce tři organizátory. K těm patří mostecký pedagog a bývalý zastupitel za Zelené Luděk Prošek a student mosteckého gymnázia Tomáš Balín. Všichni tři již mají s organizování demonstrací zkušenosti.

Most se každopádně nenechal zahanbit a na demontraci dorazilo zhruba 200 lidí. Není to poprvé, co se Mostečané sešli, aby vyjádřili podporu hodnotové politice a taktéž své znepokojení směrem k těm, kteří takovou politiku, stejně jako jméno České republiky v zahraničí, pošlapávají.

Podporu prezidentovi lidé vyjadřovali jak skrze verbální projevy, tak i vizuálně. Na transparentech se nesla hesla jako „Most podporuje prezidenta“ či „Co říká Most? Macinko dost!“ Další transparent pak požadoval „vyhoštění trestně stíhaných imigrantů Andreje Babiše a Tomia Okamury“.

Na náměstí nechyběli ani odpůrci prezidenta Petra Pavla. Ti si s jeho podporovateli vyměňovali názory tak dynamicky, že v jedné chvíli raději zasáhla Policie ČR.

Na jednom z transparentů, který skupina odpůrců přinesla, stálo „Komunista nemá nárok moralizovat“ nebo také „Jednou komunista, navždy komunista“.

Druhý v pořadí zmíněný transparet držel Josef Páník, který byl v dávné v minulosti Mostečanům známý jako člen extrémně-pravicové/skinheadské scény. Pakliže bychom přijali logiku tohoto transparentu, aniž bychom přiznali člověku právo na osobnostní vývoj v čase, mohla by nás vést k závěru, že by mohlo taktéž platit „jednou skinhead, navždy skinhead“.

V duchu prvního transparentu bychom si pak hypoteticky mohli klást otázku, zda někdější členové scény, která byla tehdy obecně považována za pravicově extrémistickou, mají právo kohokoliv moralizovat.

Nicméně protože považujeme tuto logiku za vysoce problematickou a protože neupíráme nikomu právo na osobnostní vývoj a změnu postojů, nehodláme nikomu už vůbec upírat právo na vyjádření svých politických postojů.

Demokratická diskuse má být otevřena všem, bez ohledu na minulost. A jen kvalita argumentů má vítězit.

Milan Krám