Mají nám sloužit a reprezentovat naše zájmy, což nedělají. Spíše než o rekonstrukci jde o kastraci, zaznělo na demonstraci

Autorka fotografií: Alena Motlová

Architektonicky významná budova kulturního domu Repre stojí v tuto chvíli na prahu plánované rekonstrukce.

Laická i odborná veřejnost vedení města vytýkají neodborný a necitlivý přístup s tím, že pokud skutečně bude Repre zrekonstruováno na základě vybrané projektové dokumentace, dojde k jejímu znehodnocení. 

„Jsou to lidi, kteří nám mají sloužit, které jsme si zvolili a kteří mají reprezentovat naše zájmy, což nedělají. (…) Chci říci, že ti lidé jsou hajzlové,” zaznělo od Mostečana a účastníka demonstrace Matouše Rybáka, který se na samotném závěru akce chopil mikrofonu a vyjádřil své rozhořčení z postupu radnice. 

A dále pokračoval popisem komunikačního stylu Jana Paparegy (ProMost), kterým měl jednat se studenty během diskuse na zastupitelstvu: 

„(…) když můj kamarád byl na magistrátu, kde probíhala debata, tak především pan Paparega používal asi deset argumentačních faulů v kolotoči za sebou, přičemž shazoval mluvící poukazováním na jejich věk nebo na to, že ve slově Repre napsali malé „r“. A to je prostě špatně.“

„(…) Takže bych vás chtěl poprosit, jestli se po této demonstraci nic nezmění, tak pojďme dělat další demonstrace, pojďme se přivázat k Repre (…), ale prostě nevykašleme se na to.“

Tímto proslovem Matouš Rybák symbolicky uzavřel demonstraci za citlivou rekonstrukci Repre, kterou pořádala iniciativa The most Most. 

Ještě ostřejší slova zazněla od nejmenovaného architekta, který má prý za sebou spolupráci s vedením našeho města, a který byl citován v prohlášení pedagoga a někdejšího zastupitele města Mostu za Zelené, Luďka Proška: 

„S nimi se fakt dobrá práce dělat nedá. Škoda, že tak unikátní město mrví takoví primitivové.“

Ve svém prohlášení, které bylo přečteno v jeho nepřítomnosti, vyjádřil Prošek radost z toho, že se stále více ozývá odborná a široká veřejnost, a že za město bojuje tolik mladých lidí. 

„I přesto, že my občané tento boj možná prohrajeme, je to pro vedení signálem, že takto se město neřídí,“ zaznělo na konci jeho prohlášení.

Prošek v něm reagoval také na otázku Jana Paparegy, který se v prakticky vnitrostranické  debatě ptal „proč se demonstruje až nyní“. Dle Proška odborná veřejnost řešila Repre již od roku 2017, když se pokoušela s městem jednat nebo ho oslovovat skrze otevřené dopisy. A to vše bez pozitivních výsledků. Upozornil také na to, že město ignorovalo výzvy odborníků, institucí a významných architektů, kteří se vymezili proti stěhování knihovny, a rovněž zmínil iniciativu Zachraňme mosteckou knihovnu, která se snažila její stěhování zastavit a posbírala na 3000 podpisů. 

Demonstrace se konala v úterý 27. 2. 2024 z pravé strany budovy Repre, odkud je vidět na magistrát, a sešlo se na ní mezi 80 až 100 lidmi.  Zahájil ji Adam Malý z iniciativy The most Most a vysvětlil důvody jejího pořádání. Mezi ty dle Malého patří „naprostá ignorace požadavků občanů v otevřeném dopise, který podepsalo 1100 lidí.“ V něm petenti žádali město o citlivý přístup k rekonstrukci budovy. 

(Pozn. redakce: Požadavky formulované na demonstraci uvádíme na konci článku.)

Autorka fotografií: Alena Motlová

Poslední kapkou, která vedla k pořádání demonstrace, bylo dle Malého zrušení přednášky o Repre na půdě gymnázia, o které jsme již psali, a se kterou jsme ředitele Karla Vacka konfrontovali.

Studenti Podkrušnohorského gymnázia a členové školního parlamentu tehdy měli v plánu zorganizovat odbornou přednášku architekta Martina Trávníčka, který se ve své diplomové práci věnoval analýze rekonstrukce Repre. Martin Trávníček měl z odborného hlediska nahlédnout radnicí chystanou rekonstrukci. Přednášku však ředitel gymnázia Vacek zrušil s odůvodněním, že by prý byla politická. Studentům sdělil, že tak učinil kvůli stížnostem na základě tlaku ze školské rady, což pro Regionální média odmítl.

O tom se také zmínili studenti Podkrušnohorského gymnázia a zástupci iniciativy GymMost Tomáš Balín, Marek Těšitel a Mariam Chiah, kteří na demonstraci taktéž vystoupili. 

V reakci na zrušenou přednášku napsali otevřený dopis vedení města a taktéž vedení Ústeckého kraje. V důsledku zrušení přednášky nabyli dle Těšitele studenti dojmu, že město nemělo a nemá zájem konat podobné akce, na kterých by informovalo širokou veřejnost o připravované rekonstrukci. A pokračuje: 

„Rozhodli jsme se, že již nechceme dále mlčet. Rozhodli jsme se vyjádřit svůj nesouhlas s postupem, který je pro nás nepřijatelný.“

Na Těšitele navázal Tomáš Balín a osvětlil, že se studenti nechtějí pasovat do role odborníků na architekturu, jak jim je prý v některých článcích či na sociálních sítích vytýkáno. A že právě proto si pozvali odborníka na tuto oblast, který by jim pomohl tématu lépe porozumět. Když zmiňuje, že k tomu však nikdy nedošlo, naráží Balín opět na ředitelem zrušenou přednášku na gymnáziu.

„Vedení města bylo z naší reakce možná překvapené, ale mělo by si uvědomit, že dorůstá nová generace občanů, jejichž hlasy budou ve veřejném prostoru stále více slyšet. Možná ne v proradničních plátcích, ale budou,“ pokračoval Balín.

Dále uvedl, že již nyní je třeba vytvářet podmínky pro to, aby v Mostě mladí lidé mohli žít a podílet se na rozvoji města. Zmínil úbytek obyvatel města Mostu a statistiku, dle které je Most čtvrtým nejhorším místem pro život v této zemi. Mnohdy jsou dle Balína tyto výsledky odrazem vztahu vedení města k jeho občanům s tím, že nejinak je tomu i v případě Repre. 

A to je dle Balína škoda, neboť Most disponuje mladými lidmi, kteří chtějí posouvat věci dopředu. Je tedy na čase nahlas říci, že jeho obyvatelé mají dost netransparentního jednání.

Zástupce rodiny otce Repre Mojmíra Böhma

Na demonstraci vystoupila také Kateřina Vytlačilová, vnučka autora Repre Mojmíra Böhma,  a mimo jiné uvedla následující:

„Jako rodina jednoduše nemůžeme přijmout fakt, že se vedení města Mostu svévolně rozhodlo neuspořádat architektonickou soutěž na rekonstrukci Repre a rozhodlo se tak nevyužít kvalitních služeb architektů. A to navzdory tomu, že si účast nejlepších z nejlepších svého oboru při rekonstrukci Repre, jeho autor, můj dědeček, výslovně přál.“

Podle Vytlačilové je tato rekonstrukce jen rychlým řešením bez prověření možností využití objektu, bez hledání nejlepších cest a bez pokory k unikátní stavbě, stejně jako k dílům uznávaných umělců. 

„Je smutné, že to málo pozitivního, co v tomto regionu během minulého režimu vzniklo, nemá náležitou úctu a pozornost,“ zmínila Vytlačilová.

Odborníci, historici a umělci

Demonstraci přes video vzkazy podpořili taktéž známí umělci jako Vladimír 518, který Repre přeje důslednou a poctivou rekonstrukci, nebo Pavel Karous, dle kterého je Repre mimořádně hodnotnou a odvážnou architekturou s velkorysým interiérem doplněným unikátními výtvarnými díly.

Stejně tak bylo na demonstraci přečteno také prohlášení architekta Ondřeje Beneše, kterého si v roce 2018 po vlně kritiky najalo město Most. Ten, dle svých slov, nedokázal prosadit změny v projektu a po arogantním jednání vedení města spolupráci ukončil. Dle architekta Beneše znalo město výhody architektonických soutěží a již před šesti lety vědělo o pohledu autora Repre Böhma na rekonstrukci. Architekt Beneš navrhl městu citlivější přístup k rekonstrukci budovy, kterou dokonce projednal s p. Böhmem. Vedení města ji však zamítlo.

Dle Beneše jsou obyvatelé města bráni jako rukojmí probíhajících procesů.

Historik architektury a kulturolog Miroslav Pavel se demonstrace zúčastnit nemohl, avšak vzkázal demonstrantům, že Repre je originálním architektonicko-technickým řešením, které jeho autoři dokázali prosadit ve státem řízeném, technologicky a materiálně omezeném stavebnictví, které je plně srovnatelné s dobovou zahraniční produkcí. Rekonstrukční záměr města pak shrnul do následujících slov:

„Prosazovaný záměr rekonstrukce zcela ignoruje stávající kvality a hodnoty objektu. Dokonce jej o ně připravuje a spíše než rekonstrukcí jej lze nazvat kastrací.“

Na demonstraci hovořil i architekt Martin Trávníček, který spolupracuje s iniciativou The most Most. Trávníček osvětlil kvality budovy Repre a nahlédl jej optikou plánované rekonstrukce. Zároveň zpochybnil smysl stěhování knihovny do Repre, neboť není jisté, zda knihovna skutečně do centra tzv. „přitáhne“ více lidí. Taktéž vyjádřil zklamání nad funkcemi, o které Repre přijde a zmínil vpravdě bizarní záležitost, kdy město problém s malým prostorem bez oken vyřeší tak, že do něj vetkne děti.

Přednáška a diskuse v Cascade

Od 18:00 navazovala na demonstraci přednáška a diskuse v hotelu Cascade, kterou vedl právě Martin Trávníček a jež byla náhradou za přednášku, kterou zrušil ředitel mosteckého gymnázia. 

Trávníček během diskuse občanům přibližoval architektonické kvality budovy Repre a vysvětloval, jaké ideje vedly otce architekty při jeho konstruování a co vše chtěli lidem nabídnout. Zároveň osvětlil, v čem je radnicí plánovaná rekonstrukce necitlivá a o co Mostečané přijdou, pokud rekonstrukce bude skutečně vykonána tak, jak je plánována. 

Během přednášky kladli lidé Trávníčkovi různé otázky a taktéž probíhala živá diskuse. Občané se dotazovali i na argumenty radnice, kterými obhajovala svůj postup. Trávníček jeden po druhém dekomponoval a argumenty vládnoucích politiků vyvrátil.

Padl i dotaz na nutnost stěhování knihovny. Primátor Hrvol totiž tvrdí, že je nutné knihovnu přestěhovat, neboť její rekonstrukce by si vyžádala uzavření na tři roky. Trávníček vysvětlil, že je možné rekonstrukci knihovny rozfázovat a postupně uzavírat jen určité části a jiné nechat otevřené. A pokud by knihovna skutečně musela být během rekonstrukce zcela uzavřená, dá se taková situace řešit dočasným přesunem do jiných prostor.

„Vždycky existují řešení, jen je třeba chtít je hledat,“ uzavírá Mostečan a architekt Martin Trávníček. 

Požadavky iniciativy The most Most:

Budova Repre nebyla zavřena kvůli havarijnímu stavu, ale kvůli přípravám k rekonstrukci, která dosud nezačala. 

Požadujeme proto, aby byly provedeny takové kroky, které povedou alespoň k omezenému obnovení provozu v budově, zejména pak pořádání plesů. Dále požadujeme aby byla na objekt Repre vypsána ideová architektonická soutěž, která ukáže jakými způsoby je možné kulturní dům využívat, a čím je možné ho naplnit, aby skutečně došlo k oživení centra města. 

Požadujeme, aby město zahájilo součinnost s Národním památkovým ústavem a nemařilo snahy o prohlášení Repre za památku. Ministerstvo kultury vydalo stanovisko na základě posudku od Národního památkového ústavu, že pokud město upustí od záměru rekonstruovat dům podle současného projektu, bude možné zahájit řízení o prohlášení domu za kulturní památku. 

Požadujeme, aby při přípravách rekonstrukce byli občané zapojeni do diskuze o budoucím využití budovy, a aby se vedla veřejná debata. 

Požadujeme, aby se na přípravách projektu podíleli ti nejlepší architekt, jak zněl i požadavek v té době posledního žijícího architekta stavby Mojmíra Bohma a aby rozhodujícím kritériem při výběru bylo portfolio.

Rád bych vás pozval na přednášku o budově Repre, která se teď koná v sále v hote Cascade jako náhrada za zrušenou přednášku na gymnáziu. 

Také bych vás rád pozval na zastupitelstvo, které se koná tento čtvrtek od 14:00, kde můžete svůj nesouhlas vyjádřit přímo vedení města a zastupitelům. 

Autor textu reportáže a videa: Milan Krám / autorka fotografií: Alena Motlová