Repre: Milion sem, milion tam a hlavně bez architektů

Odborná i laická veřejnost kritizuje rekonstrukci kulturního domu Repre, kterou provází řada kontroverzí a snaha radnice vyhýbat se nezávislým médiím, stejně jako neochota akceptovat přání hlavního autora Repre. Kvůli postupu politiků, jenž kritizují i známé osobnosti, se v Mostě dokonce opět demonstrovalo. Město se rozhodlo vysoutěžit dokumentaci, dle které má být Repre zrekonstruováno bez účasti architektů. Nejen, že je takový postup netransparentní a mnohdy nepřináší nejkvalitnější řešení, ale vede i k dodatečnému zvýšení nákladů.

Na počátku roku 2017 sliboval tehdejší mostecký primátor Jan Paparega, že rekonstrukce započne na podzim roku 2018. V době slibu přitom ještě nebylo vypsáno ani výběrové řízení na zhotovitele projektové dokumentace, termín byl tedy nereálný a jednalo se možná jen o planý slib před blížícími se komunálními volbami.

O možnost zpracovat projekt rekonstrukce kulturního domu se ucházely tři firmy, přičemž nejnižší cenu nabídla firma Artech, a to 17,7 milionu korun, včetně DPH. Dokumentace měla vycházet ze studie využitelnosti městského architekta Petra Nesládka. I zde zaznívaly kritické hlasy odborné veřejnosti, jelikož mnohými architekty byla zmíněná studie označena za studii proveditelnosti, neboť přímo nezkoumá možné využití budovy Repre, ale jen prověřuje, zda-li Repre může jako budova knihovny sloužit.

Otázkou také je, zda byly správně nastavené podmínky výběrového řízení a jestli byla dostatečně rozpracovaná zadávací dokumentace. Smlouva se zpracovatelem projektové dokumentace totiž byla měněna celkem šestkrát a cena se vyšplhala celkem na 21,1 milionu korun. Výsledná cena je tedy nakonec o 3,1 milionu korun vyšší, než nabízel nejdražší účastník výběrového řízení.

Čas nutný pro přípravu projektové dokumentace a dodatečné náklady vzniklé při změnách smluv mohlo město ušetřit, pokud by zvolilo standartní postup – tedy že by výběru projektanta předcházela architektonická soutěž. Ta by navíc nepředstavovala ohromné náklady navíc. Dle soutěžního řádu České komory architektů je náklad na odměny a ceny takových staveb 0,75 % z celkové hodnoty stavby. Při aktuálně vysoutěžené částce 785 milionů korun by tak náklady soutěže byly kolem 6 milionů korun. V době zadávání výběrového řízení byla navíc předpokládaná investice na rekonstrukci pouze 400 milionů korun a náklady na soutěž by tak byly kolem 3,6 milionů korun. Tyto částky jsou pouze předpokládané a výše odměn záleží na zadavateli. Během organizace soutěže mohou také vzniknout další administrativní náklady.

Architektonická soutěž má i další nesporné výhody. Vítězný projekt je totiž vybrán porotou tvořenou nezávislými odborníky. Ta se sejde ještě před samotným zahájením soutěže, aby zkontrolovala úplnost zadání a zapracovala do něj své připomínky.

Hlavně bez architektů – vítězná firma nemá ani jednoho

Zajímavostí je, že se o zakázku takového rozsahu ucházely pouze tři firmy, ačkoliv město očekávalo účast více firem, zejména pak architektonických kanceláří. Ta se do řízení nepřihlásila žádná. Důvody vysvětluje architekt Vít Holý:

„V případě Repre bylo vypsáno výběrové řízení rovnou na projektovou dokumentaci, a to ještě navíc s cenou jako hlavním kritériem. To znamená, že se vůbec nepočítalo s jakýmkoliv prostorem pro architektonickou práci. Jediným možným výsledkem takto vypsaného výběrového řízení bylo od počátku to, že ho vyhraje nějaká projekční firma.”

Podmínky výběrového řízení sice stanovují, že se na zpracování dokumentace musí podílet autorizovaný architekt a inženýři autorizovaní v různých oborech. Nezkoumá už ale, jestli vybraná firma takovými zaměstnanci disponuje. Vybraná firma si je může nasmlouvat jako subdodavatele, což také Artech dělá. Ten totiž nemá ve svých řadách jediného architekta, kterého si, spolu s dalšími dvěma autorizovanými inženýry, musel objednat od třetích stran.

Místo toho, aby město soutěžícím firmám zadala jako podmínku mít svého kmenového architekta, požaduje tři licence na program pro 3D modelování. Přičemž tato podmínka je velmi netypická a nijak nerozhoduje o kvalitě dané firmy. V dnešní online době si může každá firma zakoupit požadovaný počet licencí za pět minut z pohodlí domova a většina projekčních kanceláří tuto podmínku bez problému splňuje.

„Vámi uvedená podmínka je velmi netypická, dosud jsem se s ní nesetkal. Podobně reagovali i zástupci několika projekčních kanceláří a ateliérů, kterých jsem se v této věci dotázal,“ reagoval na dotaz Regionálních médií doc. Ing. Jan Pašek, Ph.D., vedoucí odvětví stavitelství na Fakultě aplikovaných věd při ZČU.

Interiér – okružní jízdou zpět k Artechu

Repre se samozřejmě nebude rekonstruovat jen zvenku, ale také zevnitř. Přičemž návrh designu interiérů nebyl součástí výběrového řízení na zhotovitele dokumentace. 

Město si nechalo zpracovat dva ideové návrhy na řešení interiéru zrekonstruovaného Repre, a to od firem DL studio a ZOAA. Přičemž každý návrh stál 185 tisíc korun. I přes tyto vynaložené náklady zadalo nakonec město návrh výsledného interiéru opět firmě Artech, a to za 1 milion korun včetně DPH. Zadání této zakázky navíc proběhlo bez jakéhokoliv výběrového řízení, pouze bylo doloženo k původní smlouvě formou změnového listu. 

^{Změnový list týkající se návrhu interiéru}

Jako reakci na kritiku ze strany občanů ohledně nerespektování názorů odborníků z řad architektů a urbanistů, uvedl na zastupitelstvu primátor Marek Hrvol, že město spolupracovalo při návrhu interiéru budovy s renomovanými architektonickými ateliéry. Přesto při výběru návrhu nezvolil soutěž a návrh interiéru netransparentně přenechal firmě, která vlastním architektem nedisponuje. Spolupráce s architekty je sice lepší, než jen spoléhat na projektanty. Sama o sobě ale nezaručuje nejlepší výsledek, pokud se na jeho výběru nepodílí odborná a nezávislá komise. Tu by zajistila architektonická soutěž, které se město neustále vyhýbalo. Bez odborné a nezávislé komise nemáme záruku nejlepšího možného výsledku neboť těmi, kdo návrhy posuzují, jsou politici, případně městský architekt, který z principu být nezávislý nemůže (neboť je placený městem). Nevíme tedy, jak dobří architekti, se kterými město spolupracovalo (a jejich návrhy) skutečně jsou.

S jistotou však víme jedno: že město nevyužívá standardních metod, které by si rekonstrukce takto významné budovy zasloužila. Otázkou zůstává, proč se vedení bránilo používání osvědčeného a transparentního nástroje v podobě architektonické soutěže, která měla být realizována ještě před samotným vypsáním výběrového řízení.

Autor článku žije v Mostě, nyní studuje Počítačové vědy na ZČU. Je zakladatelem iniciativy The most Most a spoluzakladatelem Most Pride. V roce 2022 na dvanáctém místě kandidoval v komunálních volbách na kandidátce Pirátů a Zelených.