Regiony v centru zájmu

Portál Mostečana jako zrcadlo mostecké radnici

Magistrát začátkem ledna spustil Portál Mostečana. Jeho kvalita však ukazuje, že magitrát nemá žádné nebo jen velmi špatné kontrolní mechanismy, které by ověřily kvalitu produktu předtím, než ho představí občanům.

Most od nového roku zavedl poplatek za odpad, a aby občanům co nejvíce zjednodušil jeho platbu, spustil Portál Mostečana. Ten kromě platby výše zmíněného poplatku slibuje i další komunikaci s úřadem a vyřízení jednoduchých formulářů. Bohužel také v plné barvě přiznává, že vlastně nepoužívá žádné kontrolní mechanismy při přebírání svých veřejných zakázek.

Portál Mostečana svou kvalitou přiznává absenci kontrolních mechanismů již při prvním pohledu i sebevětším laikům. Výjimkou nejsou tlačítka, na které vůbec nelze kliknout nebo texty překryté jinými ikonami. Po bližším ohledání web odhaluje ještě větší množství chyb. Jednou z nich je, že portál nelze pohodlně použít v mobilních zařízeních. A to přesto, že se nacházíme v roce 2024 a většina webů je dnes prohlížena v mobilních telefonech.

Město si evidentně neláme hlavu ani se staršími občany a už vůbec ne s těmi, jenž mají nějaké zrakové postižení. Odkazy totiž mají zvolený špatný kontrast barev, což lidem se zrakovými vadami prohlížení webu velmi stěžuje.  Portál dokonce není vůbec připraven pro využití  asistenčních technologií, což ho činí  téměř nepřístupným pro nevidomé.

Zajímavý je také přístup k některým designovým prvkům, které jsou řešeny prostředky, které se využívaly v minulé verzi webu na přelomu roku 2000. Takto programované weby rychle zastarávají a jejich aktualizace je nákladná. Nabízí se zde tedy otázka, zdali magistrát vybral dodavatele s odpovídající kvalifikací, který by byl schopen ovládat nejnovější doporučené postupy v programování.

Ukázka webu zobrazeného v mobilním telefonu.

Největším kamenem úrazu celé aplikace pak byla kontrola vstupních dat u formulářů, do kterých má uživatel zadat své údaje. Do kolonky pro telefonní číslo se mi to mé podařilo několikrát vložit v nesmyslném formátu, včetně neškodného scriptu, který způsobil nekonzistenci dat celé aplikace a znemožnil jakékoliv budoucí přihlášení. Něco takového by se mi však nemělo povést, pokud by portál byl správně naprogramovaný. Nehledě na to, že takto nezajištěný formulář navíc může být bezpečnostním rizikem.

Chybové hlášení v důsledku použití scriptu.

Jako každá instituce i magistrát by měl mít adekvátně nastaveny kontrolní procesy garantující, že se k občanům dostane jen skutečně ověřený a funkční produkt. V soukromém sektoru je dokonce běžnou praxí, že při přebírání softwarových prací od zhotovitele je daný produkt před spuštěním zkontrolován třetí stranou. Podobné principy by měl mít nastavený i odbor informačního systému, který za informační systémy města zodpovídá. Tento odbor musí také umět přebíraný software odborně otestovat a pokud toho není schopen, měl by mít tedy nasmlouvanou třetí stranu, která za něj potřebnou kontrolu provede.

U Portálu Mostečana lze chyby snadno a ihned objevit. Horší to může být u větších a komplexnějších projektů, kde absence kontrolních mechanismů může vést ke zbytečným a velkým dodatečným nákladům. Nebo k situaci, kdy se chyby postupně odstraňují ještě několik let. Přitom existují jasné a osvědčené pricipy, jejichž dodržováním můžeme takovým situacím snadno předejít.

Na tom by mělo mít vedení města upřímný zájem. Jak totiž jinak mohou občané radnici věřit, že zvládne uřídit i velké projekty, pokud selže u tak banální záležitosti, kterou je Portál občana?

Autor žije v Mostě, nyní studuje Počítačové vědy na ZČU. Je zakladatelem iniciativy The most Most a spoluzakladatelem Most Pride. V roce 2022 na dvanáctém místě kandidoval v komunálních volbách na kandidátce Pirátů a Zelených.

Poznámka: Článek se vztahuje k první verzi webu, která byla zveřejněna 1. ledna. Web od té doby prošel řadou aktualizací, címž byly některé chyby vyřešeny.