Ohňostroj marnosti

V neděli 5. ledna 2025 v 19:00 zahájilo město Most již několikrát odložený ohňostroj.

Ten byl původně plánován na Silvestra 2023/2024, avšak kvůli špatným vizuálním podmínkám byl o rok posunut. Když i na Silvestra 2024/2025 zhatilo krušnohorské počasí pyrotechnické plány, rozhodla se radnice přesunout ohňostroj na 5. ledna 2025.

Ani napotřetí však explozivním hrátkám nebylo přáno a sportovní terminologií lze říci, že Krušné hory „byly opět proti“. Hněvín totiž zahalila nízká oblačnost, za jejíž oponou bylo možné pozorovat pouze barevné náznaky ohňostroje

Sociální sítě se následně začaly plnit sarkastickými komentáři. Pro příklad některé uveďme:

„Jako zvukostroj to bylo dobré.“

„Ohňostroj, který svět neviděl.“

„Byl krásný, asi….“

„To umí chemička taky.“

„Zmar a vyhozené peníze.“

Kromě pár pochvalných komentářů se v součtu jednalo o konstantní příval kritiky na adresu vedení města. Není se čemu divit neboť toto neviditelné představení stálo celkem 278.179 Kč.

Nicméně takové jsou Krušné hory. Lze sice kritizovat přístup ala „musíme to odpálit za každou cenu“, avšak nutno přiznat, že v úpatí Krušných hor není počasí vždy snadno predikovatelné. Primátor se k situaci postavil čelem a za „neviditelný ohňostroj“ se omluvil.

Možná bychom ale mohli vzít tuto epizodu jako ponaučení a snad i jako pomyslný vzkaz Krušných hor, jež nám sdělují, že je na čase popřemýšlet nad smysluplností ohňostrojů v 21. století.

Jak se zdá, dokonce i politici zaznamenali, že tato půlnoční kratochvíle není občany města Mostu přijímána jednoznačně pozitivně. A že se jejich podstatná část nevymezovala ani tak vůči neviditelnosti ohňostroje, jako vůči pořádání samotnému.

Mostečané totiž často kritizovali pořádání ohňostroje jako zbytečnou a vůči zvířatům bezohlednou záležitost. Jako něco, co do roku 2025 již zkrátka nepatří. A mají naprostou pravdu. Jak moc ke svému životu opravdu potřebujeme tuto marnotratnost, která, kromě pár minut radosti, přináší environmentální škody?

Není skutečně možné v 21. století zvolit jinou, k přírodě a zvířatům ohleduplnější cestu?

K přírodě šetrnější alternativy

Jedno město po druhém od pořádání ohňostrojů ustupuje a přechází na k přírodě šetrnější alternativy. Pokud se město opravdu chce za každou cenu držet ohňostroje, může sáhnout alespoň po tzv. tichém ohňostroji, který poskytuje stejnou vizuální kvalitu, avšak neměl by terorizovat zvířenu až tak extrémním hlukem. Nicméně ani toto řešení není samospasné, neboť některým zvířatům mohou vadit již samotné záblesky. A jak můžeme slyšet ve videu z dílny projektu Pozitivní Ústí, ani tzv. tichý ohňostroj, není tak zcela tichý. Navíc prachové částice a nepořádek po něm zůstávají stejné jako po ohňostroji klasickém.

^{Video zachycující „tichý ohňostroj“ v Ústí nad Labem z dílny projektu Pozitivní Ústí.}

Města, která opravdu myslí na přírodu a zdraví lidí, šla raději jinou cestou a sáhla po laserové show, případně zorganizovala show s drony. U všech těchto alternativ jsou samozřejmě na zvážení náklady. Například cena dronové show osciluje v řádech od několika desítek tisíc až po dva miliony korun, a to v závislosti na počtu užitých dronů. Tak drahá být ale nemusí. Dle Martina Sasky z výzkumné skupiny Multirobotických systémů na ČVUT v Praze bývá cena dronové show až dvakrát vyšší než za klasický ohňostroj. Vedle vyšší ceny s sebou drony nesou i určitá rizika. Například drony řízené centrálním počítačem jsou závislé na signálu, jímž dostávají potřebná data. Pokud dojde k jeho přerušení, ať již technickou chybou či v důsledku sabotáže, začnou drony neřízeně padat. Z toho důvodu se ostatně dronové show provádí tam, kde v případě pádu nemohou stroje nikomu způsobit zranění.

Jedním z dalších rizik je pak možnost srážky s ptactvem. Někteří dravci si drony dokonce mohou splést s kořistí.

I přes to však drony nemají schopnost plašit zvěř na kilometry daleko tak jako ohňostroj. Nehledě na to, že s dalším rozvojem této technologie se dá očekávat, že bude čím dál levnější a bezpečnější.

V každém případě dává smysl zohledňovat nejen finanční náklady, ale hlavně ty enviromentální. Moderní a vyspělá společnost se vyznačuje tím, že se umí dívat za horizont krátkodobého zisku. A že ochraňuje i ty nejslabší, mezi něž divoká i domácí zvířena patří. Nehledě na to, že ničení životního prostředí lze jen těžko vyvážit penězi.

Vliv ohňostroje na zvířata

O tom, že ohňostroje mají neblahý vliv na zvířata, není třeba spekulovat a vést vášnivé diskuse. Existuje nespočet studií, které tyto informace potvrzují. I samotné Ministerstvo zemědělství doporučuje nahradit ohňostroje k přírodě šetrnějšími variantami a připomíná, že zvířatům způsobují nejen stres a panické stavy, ale často vedou k jejich smrti.

V důsledku paniky se totiž zvířata mohou nesčetnými způsoby poranit, vběhnout pod auto či narazit do nejrůznějších překážek. Takový osud potkává nejen domácí mazlíčky, ale zejména divoká zvířata – např. ptactvo, zajíce nebo srny.

V zoo v Hradci králové zemřel po letošní silvestrovské noci šimpanz Dingo, a to na zranění vnitřních orgánů. Chovatelé se domnívají, že ke zranění došlo v důsledku paniky ve skupině šimpanzů, kterou vyvolaly silvestrovské rachejtle.

U ptáků volně žijících v přírodě pak, kvůli zábleskům a výbuchům, dochází k jejich panickému vzlétávání, kdy v dezorientovaném stavu naráží do různých překážek, včetně elektrického vedení. Během ohňostroje na Karlově mostě v Praze v roce 2013 takto zahynuly tři labutě a během silvestrovské noci 2019/2020 pak bylo zraněno celkem sedm labutí, z nichž jedna zemřela a další přišla o křídlo.

Že ptáci na ohňostroje reagují hromadným vzlétáváním ukazuje grafika, která na mapě zachycuje masivní pohyb ptáků, snažících se uprchnout před zvuky ohňostrojů. Ta vznikla v rámci výzkumu Amsterdamské univerzity.

V roce 2011 pak v americkém městě Beebe kvůli ohňostroji zahynulo dokonce 5.000 ptáků.

Dlouhodobé důsledky

Ohňostroje přinášejí nejen smrt, ale mají i dlouhodobé důsledky, které dle výzkumů mohou přetrvat i roky. Vědci z institutu Maxe Plancka studovali po dobu osmi let celkem 347 hus, a to v období dvanáct dnů před Silvestrem a dvanáct po něm. Každé jednotlivé zvíře dokázali díky GPS sledovat průměrně dva roky.

Sledované a ohňostrojem vyplašené husy nejen, že už se nikdy nevrátily do svých nocovišť, ale také létaly o pět až šestnáct kilometrů dále a o 40 až 150 metrů výše, což může vést k vyčerpání jejich energetických zásob. Některé z nich dokonce uletěly během jediné noci i stovky kilometrů. Takovou vzdálenost jinak husy urazí jedině během migrace. Dle výzkumníků jedna husa dokonce uletěla celých pět set kilometrů. Měření pak také ukázala, že v období dvanácti dnů po Silvestru spořádaly husy o 10 % více potravy a méně se stěhovaly.

Vědci dále zjistili, že si husy vybírají nocoviště, kde je ve vzduchu méně pevných částic. Nejspíš se tak snaží stranit ohňostrojů.

Z kontextu těchto zjištění tedy vyplývá, že ohňostroje mění vzorce chování zvířat. Stresují je a jak již se mnohokrát ukázalo, umí je dokonce i zabít.

Vliv ohňostroje na lidské zdraví

Dle Ministerstva životního prostředí však ohňostroje zasahují i lidské zdraví, neboť znečišťují ovzduší a zvyšují v něm koncentraci prachových částic PM10 a PM2,5. Ty pronikají až do plicních sklípků a vážou na sebe různé škodliviny a dokonce karcinogenní látky. Dle Akademie věd ČR přitom toxické látky nejvíce dopadají na děti, seniory a lidi se srdečními problémy. Ne nadarmo schválila vláda novelu o pyrotechnice, která zapovídá ohňostoje v blízkosti nemocnic, domovů pro seniory, zoo nebo chovů zvířat. Novela je nyní projednávána poslaneckou sněmovnou.

Při ohňostroji se v ovzduší zvyšuje také obsah oxidu síry (SO₂) a dusíku (NOₓ), které vznikají při hoření, stejně jako oxid uhelnatý (CO) a oxid uhličitý (CO₂)​. V ohňostrojovém dýmu pak nalezneme také organické znečišťující látky, jako benzín, toulen a také různé chemikálie. Stejně tam v něm nalezneme perchloráty, které jsou v některých ohňostrojích použty jako oksyličovadla. Ty se mohou dostat na zem či do vody a kontaminovat tak životní prostředí. Jedna americká studie zaznamenala až tisicinásobné zvýšení perchlorátu ve vodě. Ten, dle studie, může narušovat funkci štítné žlázy.

Znečištění z ohňostrojů mívá přechodný charakter neboť koncentrace škodlivých látek se do několika desítek minut, až hodin, vrací na původní úroveň. Nicméně velmi záleží na počasí a při bezvětří nebo inverzi se mohou škodlivé látky nalézat u země delší dobu. Taková situace spíše nastává právě během silvestrovských, mrazivých nocí, kdy se může nad městy držet smogová čepice.

Od ohrožení škodlivými látkami člověka neochrání ani delší vzdálenost od ohňostroje. Ačkoliv k největší intenzitě znečišťování dochází v epicentru, mohou hodnoty prachových částic a kovů dosahovat extrémních hodnot i v okruhu dvou kilometrů od ohňostroje. Opět ale záleží na počasí. Při ideálních rozptylových podmínkách by tak daleko od epicentra měly být hodnoty znečištění jen mírně zvýšené. Nicméně při nepříznivém počasí by se nečistoty mohly přesunout nad město a dočasně zhoršit ovzduší.

Co dál?

Informace o škodlivosti bychom tedy měli. Hlavní otázkou je, zda se podle toho dokážeme zachovat.

Vedení města Mostu se nechalo slyšet, že ohňostroj již v budoucnu pořádat nebude. Těžko říci, zda se tak rozhodlo z humanitních pohnutek nebo čistě pragmaticky, tedy z touhy vyhnout se znovu podobné blamáži. Zní to ale nadějně a byl by to krok dobrým směrem.

Nicméně až realita ukáže, zda se skutečně zařadíme po bok moderních měst, která si uvědomují, že je možné oslavovat a zároveň myslet na zdraví náš všech a na přírodu, ve které jsme tak jako tak pouze dočasnými návštěvníky.

Autor je šéfredaktorem regionálních médií.